Choď na obsah Choď na menu
Reklama
 


2. 5. 2016

Misellik - 1. kolo

Těm, co říkají, že já jsem tmou, se vysmívám. Já jsem přeci světlo. Jsem maják, který někde v dálce svítí pro každého. Všichni ke mně směřují, někteří mne potkají dříve, jiní později. Ale čeká to všechny bez rozdílu. Mne obelstít nelze. To Ty jsi bolest a já útěcha. To Ty jsi tma a já záře. Beze mne bys nebyl pomíjivým, lidé by si Tě nevážili. Už i tak k tobě mnozí nemají respekt, jako například tento červ přede mnou. Někteří doufají, že po tobě přijde něco dalšího, jiného či nového. Kdo jiný by to měl vědět nežli já. Ale já to nevím. Jsem jen převozníkem mezi tímto světem a světlem, které je na druhé straně.

Plášť jsem měl dlouho, už v prvním ročníku se ke mně dostal jako vánoční dárek ke svému právoplatnému majiteli. Změny v té době ještě nebyly zaznamenatelné, má moc se teprve rozvíjela. Jako druhá přišla hůlka a nakonec kámen. Po zisku hůlky jsem se začal měnit. Nejdříve pomalu, jelikož hůlka si mě testovala, zdali jsem to já, na koho čeká a komu odhalí svoji pravou moc. Takto si testovala i ty přede mnou. Moc, pro kterou nebyli určeni, je pohltila. Začal jsem svět kolem sebe vnímat jinak. Rozvinul se u mě cit pro vidění aur, i když přesněji bych to nazval jako životní energie. Mladší překypovali barvami, zářili. Starší postupně bledli a místy se jejich „barva“ začala vytrácet. Ten přede mnou už dlouhou dobu žádnou barvu nemá.

Nejhorší však pro mě byly vize. Ze začátku jsem je vnímal jeho očima a já byl tím, kdo způsoboval utrpení. Po nějakém čase jsem se však stal jen pouhým pozorovatelem, přihlížejícím. Viděl jsem mučení a utrpení, které by hnulo i skálou. Cítil jsem jejich bolest. Zkoušel jsem na ně mluvit, pomoct jim vydržet ještě chvíli, nemyslet na to. Někteří bojovali do posledního dechu, nebyli smíření ještě odejít. Ti, kteří smíření byli, se uklidnili a pouze čekali na konec, na vysvobození. Teprve se ziskem kamene jsem se stal tím, čím jsem teď. Někteří by tvrdili, že jsem bezcitný, ale se mnou se přeci smlouvat nedá.

Nyní jsem se aur lidí mohl dotýkat. Věděl jsem, kdy nastal jejich čas, kdy už barvy vyprchaly, a zbyla jen duše, která čekala na převozníka. Nepotřebuji k tomu žádná kouzla ani si nemusím pamatovat žádné formule. Moje moc nemá hranic, sama mě navádí k tomu, co mám dělat. Na mě již kouzla neplatí. Dohlížím na to, aby ti, co zde již nemají co pohledávat, zde nebyli. Tak jsem měl také možnost vycítit části jeho duše. Stačil pouhý dotyk a myšlenka. Přede mnou se nikdo neschová. A nyní se dívám do jeho šarlatových očí, na rtech jemný úsměv. Tak pomíjivé.

Beze mne by ses stal pouhým nekonečnem a i přesto jsem v tvých službách. Beze mne by nebyla rovnováha. Beze mne bys nebyl.

 

 

 

 

 

HODNOTENIE

 

Maat

Splnenie zadania a rozsah:
Zdalo sa mi to krátke. Ale nie čo sa slov týka. Niečo by to ešte chcelo, napriek tomu je to uspokojivé. 7 bodov

Originalita:
Tu nie je o čom. 10 bodov

Štýl a obsah:
Jedna súvislá myšlienka, ktorá veľmi zaujímavo vysvetľuje jeho terajší pohľad na svet. Nie každý s ňou súhlasí, poniektorý by si povedali, že je to čistý blázon a predsa je to takto správne.
Viem, moje myšlienky sú značne chaotické :-D 9 bodov

26/30

 

.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.

 

Simson

1.
8/10
nieco mi tam chyba...neviem co ale strasne mi do bije do oci
2.
10/10
genialne...
3.
9/10
v podstate to vysvetlije cely vztah HP/LV a ako to vnimaju oni sami
 

27/30

 

.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.

 

Ja

1.: Splnenie zadania a rozsah
Rozsah bol príjemný, platí tu heslo "v jednoduchosti je krása". Páči sa mi kontrast medzi temnotou a svetlom a zároveň blízkosť týchto dvoch protipólov, ukážka, že jeden bez druhého nemôžu existovať. Cítila som v tom temnotu aj svetlo, no predsa nemôžem povedať, že to bolo o zle a dobre, s ktorými sa často spájajú pojmy "temnota" a "svetlo". 
Len sa mi zdalo, akoby bol Harry zosobnením oboch - smrti aj života. Alebo, pokiaľ by som mala rozhodnúť, Harry bol smrťou, no Voldemort v tomto prípade nie je životom. Čo sa týka zadania, chýba mi k Harrymu protipól, no ten bod beriem len s ťažkým srdcom. "Čo som ja bez teba? Čo si ty bezo mňa?" Neviem, komu to Harry hovoril. Nemám dojem, akoby to hovoril Voldemortovi, no úplne ani životu. Voldemort je pre mňa posledná prekážka, ktorú smrť/Harry prekonali a pokorili. 
9/10

2.: Originalita
Čo sa týka života a smrti, Harryho a Toma, čítala som už priveľa poviedok. Táto bola krásna, no nevytŕča z davu natoľko, aby som mohla povedať: "nič takéto som ešte nezažila".
7/10

3.: Štýl a obsah
Štýl mi celkom sadol a čo sa obsahu týka, som spokojná. Najvýraznejšie plus je pre mňa v tom, akým spôsobom si podala Harryho. Je v ňom temnota, chlad, nadpozemskosť. Je nazaujatý ako sama smrť, no predsa akoby v sebe mal ešte náznak ľudskosti. 
A ako som už písala pri zadaní, páči sa mi ako si vzala temnotu a svetlo. Ten jeden bod, ktorý som ti vzala za zadanie, máš v podstate tu. :-) 
Brilantné. :-) 
10/10 

 

26/30

 

.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.



Konečný počet bodov:
79/80

 

 
Reklama

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Zatiaľ nebol vložený žiadny komentár.